Reklama
 
Blog | Ladislav Hanuš

Sčítání 2011

Co vyčteme z informace skryté v otázkách dotazníku sčítání lidu, domů a bytů? Stát zjišťuje mimo jiné i rozhodnutí pro náboženskou víru. Je zajímavé, že dotazník sčítání lidu se ptá zrovna po náboženských vyznáních. Proč se neptá, kdo se hlásí ke kterému druhu sportu (fotbal, hokej, plavání, …)? Proč nezjišťuje „hudební“ vyznání (rock, jazz, folk, …)? Vyjde z otázky náboženského vyznání zas jen to, že křesťané jsou rozdělení a nic víc?

Otázka č. 12 náboženské vyznání nabízí tři možnosti: „věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti“, nebo „věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“, nebo „bez náboženské víry“. Ve vysvětlivkách dotazníku je přehled 32 státem registrovaných církví a náboženských společností.

Co napíše na otázku náboženského vyznání člověk, který Boha nezná, nevěří v něho, je zaregistrován v církvi ve které být nikdy nechtěl, ale církev si ho sama zaregistrovala? Za děti mají vyplnit dotazníky zákonní zástupci. Vyplní rodiče otázku náboženského vyznání třeba za své roční dítě? Přestože se ještě pro vyznání/nevyznání ani nerozhodovalo a ani nerozhodlo, ale už je zapsané v církevní matrice?

Myslím si, že otázka č. 12 náboženské vyznání je svého druhu „BABYLON“. Stručný a výstižný příklad zmatení pojmů. Otázka do sebe plete tři rozdílné věci: „vyznání“, „víru“ a „hlášení“. Otázka se jmenuje a začíná u náboženského vyznání. Ale už vůbec se na vyznání neptá. Místo vyznání nabízí možnost víry a nevíry. Nakonec sklouzává k „náboženskému hlášení“. Z podstatného vyznání zbylo v otázce nepodstatné hlášení.

Reklama

Jak se liší vyznání, víra a hlášení? Pokusím se uvést vlastní příklady. Znám osobně např. tátu, bráchu a nebeského Otce. Ne osobně, ale znám např. Obamu, Máchu a červenou Karkulku. Věřím, že existuje např. starosta Plzně a hlavní představitel Austrálie, ale vůbec je neznám. Nevěřím na černou kočku nebo vodníka. Vyznávat lze i lásku, hodnoty atd. Kdo zná, může „svědčit“ o tom koho zná. Kdo v existenci někoho věří, může o něm druhým lidem „věřit“. Kdo v něčem je, může „hlásit“, že v tom je. Protože už v otázce č. 12 je pojmový zmatek, tak bude asi i výsledkem sčítání náboženského vyznání „Babylon“ odpovědí. Dáme státu „vyznání“ nebo „hlášení“?

K otázce víry a vyznání si můžeme položit i jiné otázky. Jaká je má křesťanská „národnost“? Patřím do rodiny všech křesťanů? Jaké vykonávám křesťanské „zaměstnání“, službu, povolání? Nad rámec dotazníku bychom si mohli odpovědět na tři doplňující otázky: 1. Jste křesťanem? Ano/Ne; 2. Žijete v církvi? Ano/Ne; 3. Pracujete v církvi? Ano/Ne.

Řada křesťanů v církvi žije, přijímá její pohostinnost a dělá křesťanskou práci. Mohu se zapojit se do činnosti více církevních skupin. Např. čtení textů z Písma při mši svaté v katolickém kostele, evangelizace apoštolské církve na ulici ve městě, biblické hodiny, charitní práce, apod.

V dotazníku se v případě dvojího státního občanství uvádí obojí. V případě národnosti je přípustné uvést více národností. V případě náboženského vyznání možnost více odpovědí dotazník výslovně neumožňuje ani nezakazuje. Proč neuvést více církevních skupin najednou? Je možné, aby křesťané byli jedním tělem a církví? Formulář dotazníku to neví a ani to nenabízí. Možná proto, že na to, že křesťané jsou jedna církev, sami křesťané zapomínají. Řada církevních skupin si dala do názvu církev. To je pro křesťany a pro mnohé zmatečné. Představme si, že by se např. město Brno přejmenovalo na „Brněnskou Českou republiku“ – bylo by to nepřesné a zmatečné. Církevní skupiny např. evangelická, katolická, apoštolská, atd. ještě samotné nejsou církví. Církev, která je tělem Kristovým nemá víc těl a nemá víc hlav. Má víc orgánů, které mají různé buňky, různou funkci a různou velikost.

Členství v církvi má povahu členství ve velké rodině spíš než „občanství ve státě“. Můžeme být zároveň členem různých skupin uvnitř ní. Mít více rolí. V jedné „rodince“ mohu být pro 2 lidi syn, a zároveň v druhé „rodince“ pro 3 lidi otec, a v třetí pro 8 lidí děda. V rodině křesťanů můžeme být v jedné „rodince“ i v několika „církvičkách“. Křesťané jsou svého druhu záchranáři. Zachránění Ježíšem jsou posláni zachraňovat. Mohou být záchranářem v Praze i v Brně, když tam zrovna jsou, v té „církvi“ i v té druhé. Podobni sportovcům nemusíme „kopat jen za svůj domácí klub“, ale můžeme „hrát i za nároďák“.

Rozhodný okamžik nastal 25. března ve 24:00. Stát doručil dotazníky až do domácnosti. Připomíná, že vyplněním formulářů si splníme povinnost uloženou zákonem. Ježíš nám také dává otázky. Jak jsme odpověděli Ježíši na otázky na kterých závisí náš život? Kdy je náš rozhodný okamžik?

 

Malý dotazník nejen pro křesťany.

Dal/la jsi najíst a napít tomu kdo neměl? Ano/Ne

Přijal/la jsi člověka na cestách nebo bez domova? Ano/Ne

Uzdravil/la nebo navštívil/la jsi nemocného nebo vězně? Ano/Ne

Hledal/la jsi co je správné? Ano/Ne

Vytvářel/la jsi smíření? Ano/Ne

Předal/la jsi zprávu o Božím Království, které přišlo s Ježíšem? Ano/Ne

Zachránil/la jsi člověka před smrtí? Ano/Ne

 

Na otázku: „Ke které církvi nebo náboženské společnosti se hlásíte?“ lze napsat: CÍRKEV. Někdo může vypsat dva nebo tři názvy „církví“, ale myslím, že je to zbytečné. Odhaduji, že 95% lidí uvede, že se k církvi nehlásí.