Po celý sváteční den dělali studenti ve městě informační
kampaň. Akci iniciovala Klára Bažantová studentka Fakulty sociálních studií
Masarykovy univerzity s občanským sdružením Be International. Klára
studuje politologii, v Gruzii už byla a zase se tam chystá.
Rozhovor s Klárou Bažantovou organizátorkou studentské akce
Jakou akci v Brně v den výročí 17. listopadu 1989
pořádáte?
Pořádáme kampaň na
podporu Gruzie proti ruské okupaci. Snažíme se rozšířit informační letáky mezi
lidi, aby se zamysleli nad tímto tématem a udělali si na okupaci svůj názor. Fotíme
lidi s vlajkou a sbíráme jejich názory.
Jak lidé na kampaň reagují?
Reakce jsou dobré,
spíše kladné. Lidé se s námi chtějí bavit. To je pro nás nejdůležitější.
Není to téma úplně na zelené louce, jak jsme si mysleli. Lidé už o okupaci
Gruzie něco ví. Když jim to spojíme se 17. listopadem 1989 a i s periodou
předtím s rokem 1938, 1948, 1968
a s postojem Evropy k nám, tak je to pro ně
hodně blízké téma. To propojení opravdu funguje, a i mezi českými euroskeptiky,
kteří se tak zvláštně dívají na EU, tak tohle spojení na ně platí.
Kdo dnešní studentskou akci pořádá?
Akce je organizovaná
studentská nevládní organizací Be International, která se zaměřuje na
lidsko-právní otázky a dobrovolnictví. Máme podporu gruzínské komunity
v ČR a neformální spíš morální záštitu od gruzínského velvyslanectví. Akci
jsme připravovali hodně narychlo v podstatě dva lidi během dvou dnů. Dnes
se do rozhovorů na ulicích a focení lidí s gruzínskou vlajkou zapojilo
sedm studentů. Čekali jsme, že se zapojí ještě více lidí, ale ti co se zapojili
jsou o to více aktivnější.
Proč dnes zrovna téma Gruzie proč nevzpomínáte na události
před 20 lety?
Vzpomínáme jak to
všechno v nás v listopadu začalo a dáváme to do souvislosti
s postojem Evropy. V roce 1989 se nám už snažila Evropa pomoci,
podpořit sametovou revoluci v ČR. Ale právě v roce 1938 nás evropské
státy zaprodaly a pak i v letech 1948 a hlavně 1968 kdy se od nás odvrátily a
rozdělily si Evropu na ruskou a západní sféru vlivu. Právě k tomu se
obracíme protože ruská armáda okupuje dvě teritoria nezávislého státu Gruzie.
Byla jste v Gruzii – co o ní víte?
V Gruzii jsem
byla měsíc. Vím o ní myslím hodně, jak co se týče tradic, kultury, přírody, i
politické otázky, což je hodně spojené s mým studiem poliologie. Vím hodně
o původu konfliktu v Gruzii a co se tam teď děje.
Z čeho máte při dnešní akci největší radost?
Z toho, že lidé
jsou vstřícní a zajímají se.
Jaká máte přání do budoucna?
Pokračovat dál.
Vyvinou další iniciativy a zapojit více lidí. Prohloubit tady v České
republice téma ruské okupace Gruzie.
Co může udělat ten kdo by Vás chtěl ve vašich aktivitách
podpořit?
Kontaktovat nás na
emailovou adresu, která je na letácích, které rozdáváme. ([email protected])
Rozhovor
s Šárkou Duškovou spoluorganizátorkou studentské akce
Co je cílem akce?
Chceme dát lidem vědět
o tom co se v Gruzii děje proti mezinárodnímu právu i proti lidskosti. My
Češi máme zkušenost s ruskou okupací a můžeme se o to více zajímat. Kampaň
je spontánní akcí mladých lidí. Vyjadřujeme podporu Gruzii. Chceme ukázat i
dalším lidem, kteří by podporu chtěli vyjádřit, ale neví jak, že mohou šířit
informace a probudit českou veřejnost třeba tady v Brně.
Kolik času jste věnovala přípravě akce?
Bylo to hodně hektické,
přípravě jsme věnovali dva dny skoro dvacet čtyři hodin denně. Připravovali
jsme letáky vlastní výroby, které rozdáváme. S malováním na tvář jsme
oslovili kamarádku, která dělá bodypainting se kterou jsme se sešli a ta nám
namalovala barvou české a gruzínské vlajky na tváře.
Kdo vás podporuje z osobností a jaké máte zázemí v České
republice?
Naše nevládní
organizace funguje teprve dva týdny, tak nebyl zatím čas podporu získávat. Ale
máme podporu studentské sekce mezinárodního politologického ústavu.
Z čeho máte největší radost?
Největší radost mám z toho,
že lidi na téma reagují, že ví o konfliktu v Gruzii. Samozřejmě u nás
v České republice se informace o něm moc nešíří. Jak skončil ozbrojený
konflikt, tak se o tom moc nepíše. Informovanost není tak velká, ale lidi vědí,
že se tam něco děje a vyjadřují podporu. Dovedou si dát do souvislostí, že se
tady u nás stalo něco podobného, že zrovna my Češi bychom měli té Gruzii rozumět.
Největší radost mám z toho, když lidé Gruzii podporují a když to řeknou.
Studentská informační aktivita se ale nesetkala pouze
s kladným ohlasem. Student Pavel Ondovčák připomíná, že jeden pán řekl, že
s okupací Gruzie souhlasí, že dříve byla Gruzie součástí Sovětského svazu
a tak že na okupaci mají Rusové právo.
Po celodenním rozdávání letáků ve městě následovalo večerní
setkání studentů s Gruzínci. Jednoho potkali přímo na ulici Brna. Gruzínec byl
z nich a jejich kampaně velmi překvapen. Nevěřícně se ptal proč to dělají.
Připomínat si 17. listopad a zároveň dělat akci na podporu Gruzie
se vůbec nevylučuje. Studenti šli z kampaně ještě na lampiónový průvod
pořádaný Masarykovou univerzitou a iniciativou Inventura demokracie. Podle
studentů je fajn, že tady máme dvacet let svobodu. Žít v suverénním státě
není pro každého samozřejmost.